Americká klišé

Jeden z posledních příspěvků bych rád věnoval americkým klišé, které jsme se snažili sbírat tak, jak je známe z filmů. Takže vzhůru do toho

Vlajky:

Jsou všude, všemožných velikostí a symbolizují hrdost amerického národa na svou identitu. Dají se koupit všude. Někdy je jejich umístění těžko pochopitelné, třeba když jedete autem v lese a zničeho nic tam vlaje prapor. Nebo dokážete se představit, že jedete kempovat s karavanem a zapícháte si X malých vlaječek kolem svého kempíku? Těžko co?! Jistě by se kolem toho dala dělat spousta vtipů, ale to já nechci. Spíš se lehce zamyslím nad tím, proč je to u nás opačně a spousta si spíš oblékne triko s americkou vlajkou a ne českou, a proč, když je státní svátek, tak jenom paní Zelinková z naší ulice pověsí státní vlajku?

Auta:

Sice se nám pár kousků podařilo ulovit, ale jinak byla auta asi největším zklamáním. Jezdí tu ukrutná síla japonců (dominuje Nissan a Toyota) a překvapivě VW. Moje oblíbené Subaru, v Čechách symbol dobrodružné povahy a nespoutaného ducha (a prachů) tu řídí povětšinou důchodci. Jak zajímavé.

Americká auta tu jsou pochopitelně taky, ale málokdy ty obrovské koráby silnic, známé z minula.  Pochopitelně vše v  benzínu, protože nafta je jen pro náklaďáky a podivíny. K vidění jsou  i Smarty, Yarisy a evropské Ford Focusy patrně ve vlastnictví místních ekoteroristů. Sem tam projede velký 4x4 pickup (říkají mu truck), ale prostě to nějak není ono….

Policajti a hasiči

Díky bohu jsem s nimi neměl co do činění (neboť mám 2,5 měsíce neplatný řidičák a musel bych dělat zkoušky). Mají tu bezpříkladný respekt a jezdí takovýma skoro až obrněnýma Dodgema. Kukuřičným zrnem krmený chasník přijel na Harleyi do naší osady v rámci utužování družby mezi místním obyvatelstvem a policií. Na tu motorku jsem si sedl, spálil si nohu o vejfuk a zase slezl. Nic pro mě.

Hamburger

Symbol americké kuchyně, která vlastně (dle mého soudu) ani žádná není. Oni prostě vezmou spoustu kvalitních surovin, opečou je na grilu a utopí v kečupu, případně jiné omáčce, a to se týká i mořských potvor, což je hrozná škoda. Když je někde opravdu rafinovaný kuchař, tak ještě jídlo posype sýrem. No někde asi nějaká lepší  gastronomie je, ale my jí nepotkali.

Léky

Nejnovější přírůstek, dnešní.….Přesně v těchto oranžových krabičkách to bývá ve filmech. Bravo!

Školní autobusy

Jako ze Simpsonů. Akorát neřídí Willy.

Poštovní schránky

 Jiné tu nejsou, nakonec nám to učarovalo natolik, že si jednu vezeme domů. Bohužel nelze přivézt i Americkou poštu, která je rychlá, přesná a funguje i v sobotu.

TV

Američani jsou opravdu národ TV maniaků, a v současnosti i reality show. Jedině tady se dá vidět reality na téma zbraně (jak udělat manželce pistoli na míru – nekecám) , nebo soutěž „kdo sežere 3 kilový hambáč s 10 litry hranolek“. Kdo neviděl neuvěří.

Kostel s upoutávkou

To mi dlouho chybělo, obvykle se na tabuli před kostel dává téma kázání typu „Pán je skvělý a milosrdný. Přijmi Ježíše“ atd….

V Čechách by mohlo být (po celý rok) např. Nepokradeš šmejde. Tak to vidím já.

Spotřeba

Sice už to není co to bývalo, ale obchody stále dávají tušit jak ohromná spotřeba a bitva o zákazníka tu zuří. Krámy jsou nacpané k prasknutí ať už jde o jídlo, oblečení nebo elektroniku. I obchod nejnižší úrovně potravin mnohonásobně předčí nejlepší z českých řetězců co do kvality zboží a úrovně služeb. O tom, že tu živobytí není žádná legrace svědčí fakt, že polovinu „zbožíbaličů“, neboli lidí, kteří vám zabalí nákup do igelitek a pomůžou vám, tvoří staří lidi, často hodně přes 70. Až nám to bylo trapné. Nemají peníze a tak pracují. Tahle země opravdu není pro starý. Druhou půlkou jsou študáci. Spousta starých lidí taky vybírá mýto na dálnicích. To je u nás nepředstavitelné.

 Když se tady řekne sleva, tak je to razantní, až si člověk uvědomí, za jaký debily nás v Evropě mají. Není problém sehnat věci několikanásobně levnější. A to nemluvím o tzv. Thrift shopech, něco jako second handy, ale často s novým zbožím. Tam jsou ceny jen symbolické často 1-5 dolarů.  

Campbellova polévka - současnost

 Campbellova polévka 40. léta

Bydlení

Domečky jsou tady, v bohaté Nové Anglii, mimořádně vyprtěné včetně zahrad. Žádná velká architektura to není, ale čeho si cením je konzistence stylu, v podstatě 150 let stejného. Žádné baroko, betonoví lvi u vjezdu, či fontány. Skoro bych řekl "skromnost v luxusu".

Kino

Typické americké kino, toho času opuštěné. Porstmouth.

Šeková knížka

Při zřizování účtu jsem obržel šekovou knížku. Ani jednou jsem jí nepoužil (nevěděl jsem jak), ale pouhé její vlastnictví mě naplňovalo hrdostí.

Baseball

Sport číslo 1 (nebo že by to byl fotbal?). To je fuk, ale běží to všude a furt. Míček je překvapivě tvrdej a profíci prý používají výhradně dřevěných pálek.

Motely

Skoro bez komentáře, stejné jako v road movies.



A to je všechno přátelé.

D