Cesta na sever

Dneska jsme se odvážili vytáhnout paty z města. Jednak tu chcípnul pes, a taky máme dost podrobný seznam míst, která chceme v Nové Anglii navštívit.  Přesto jsme se nepustili do žádných větších akcí a vydali asi jen 50 mil na sever, do okresu Carroll k jezeru Winnipesaukee (čti jak chceš....) a přidružených jezer.  Na dálnici je povolená rychlost 55 mil (!) takže v kombinaci s panickou hrůzou z pokuty a dikuze s poldama cesta skutečně neubíhá. Jediným zpestřením je pak platba mýtného, kdy se každých 15 mil háže hrst kvótrů (čtvrťáků) do trychtýře. To mě fakt bavilo, jen to nestát ty prachy.
Nicméně jsme dorazili na místo k nádhernému resortu na břehu velkého jezera,  a jediné co mi zkazilo radost, byla potřeba natankovat. 3.8 L 6V s automatem si žádá své, hlavně po týdnu městského provozu, ale díky ekologické jízde se mi spotřebu podařilo srazit na únosných 14.4 litrů, to ale předbíhám.
Krajina je tady již mírně zvlněná, což má pozitivní psychologický efekt. Prostě vidět horizont má někdy smysl.
Výlet začal v místním muzeu - Libby. Sbírka všeho druhu : vycpanej bobr, ruka egyptský mumie, 68 ptačích hnízd, 150 let starý kleště na vytrhávání zubů (vypadaj úplně stejně jako ty současný) atp. A hlavně (stejně jako všude jinde) milí a ochotní lidi. Ti nám pomohli donavigovat nás nas bike trail, který se vine v místě původní železnice, kterou prý postavili pro děti na dojíždění do školy. Ta již nefunguje a tak jí povětšinou vysypali pískem a vytvořili luxusní cyklostezku. Napadá mě, že by to byl dobrej projekt pro naše dráhy - stejně jich spousta nevytížená a byla by práce pro ty flákače a odboráře :).
Na závěr se k nám při koupání se k nám připojil místní pejsek a tak jsme byli Hugovi nevěrný....sorry. 
Takže sumasumárum - místní Mácháč- palec nahoru. 


Zdarec D

 Všimněte si toho anorektickýho medvěda vpravo - pokrok nezastavíš....

A sakra.....!

U nás rostou .....