Jak to chodí u moře a vlastivědně-pornografická tečka na závěr

Takže moře, tedy vlastně oceán je pro nás hlavní náplní volného času. Za prvé kluci ověřili, zda je skutečně slaný - je! Za druhý je studenej a fičí od něj čerstvý větřík, který snižuje pravděpodobnost, že bych do něj zatím vlezl. Matně mi mysli vytanula vzpomínka na Balt, kde soudruzi měli kukaně na opalování, který chránili jejich árijský zadky před větříkem. V tomto chybu rozhodně neudělali.
Za třetí - o víkendu zde jsou učiněný Lurdy, podél pobřeží se nedá zaparkovat v délce mnoha kilometrů a o podivíny není nouze. Zmíním zatím největšího exota, který si na násep nad pláží nainstaloval cosi jako home-made orbitrek a za plného slunce se "procházel" nad pláží pozorujíc stovky lidí, kteří se procházeli doopravdy.

A teď perlička, speciálně po Karla, na závěr. Vzpomněl jsem si na historku, kterou nám kdysi vyprávěl - jak se hrozně těšil na VHS z domácí sbírky s názvem AMERICKÉ PARKY. My jsme je objevili....

Následují nevinné fotky z St. Wallis beach. Poslední dvě jsou z dnešního neveselého pokusu o surfing. Skončilo to průtrží.