Tento příspěvek má týden zpoždění. Minulý víkend jsme byli prozkoumat další státní park, tentokrát Bear Brook. Tento nevelký park je protkán cyklistickými stezkami, jak se tady říká traily. Ty mají romantická jména, třeba Chipmunkový trail, Rysí trail atd. Technicky ani fyzicky nic náročného, pokud se ovšem jede bez zapřaženého děcka na tyči, případně skandujícího Schimanského (rozumějte Šimona) v sedačce. Pak se taková vyjížďka mění v zápas o zachování si zbytků zdravého rozumu.
Charakter lesů připomínal Bučiny a tak jsme se tu cítili jako doma. Značení je solidní a příroda krásná. Co je taky třeba ocenit, je ochota lidí se pobavit a zájem o nás, jako cizince.
Dlouhodobým pozorováním jsme u našich dětí objevili a ověřili zajímavě otravný podmíněný reflex. V okamžiku nasednutí do auta, zhruba po 10 minutách, začnou vyžadovat pravidelné dávky potravin a nápojů, a to bez ohledu na to co před jízdou jedli a pili. Ve finále pak spolujezdec, zpravidla Zuzka, připomíná topiče v lokomotivě.
Takže zdarec
David
Žádné komentáře:
Okomentovat