Minulý víkend jsme uskutečnili doposud největší výpravu. Cílem byl Národní park Acadia v Maine, cca 360 km od Portsmouth. Vyrazili jsme v pátek odpo a doufali, že to s dětma nějak překlepeme. Zajímavé bylo, že jak jsme se propracovávali k severu, kolem dálnice přibývalo upozornění na možnou srážku s losem a měnil se charakter lesů. Zuzana byla názoru, že losovi se v žádném případě nemá cenu vyhýbat, a že je třeba přidat plyn a prostě ho rozmáznout. Bůh ví.
Do motelu jsme dorazili za tmy a ubytování nám dalo pocítit jak se asi žilo nižším sociálním vrstvám za první republiky, kdy žili celé početné rodiny v jediné místnosti 3x3m. Jen ta hliněná podlaha chyběla. Bohužel naši sousedé neměli takové pochopení pro tento výlet do minulosti a vynucovali si noční klid neurvalým bušením do stěny, hulváti.
Probuzení do mlhavého rána v nás vyvolalo atmosféru jak z Městečka Twin Peaks. Hluboké jehličnaté lesy okolo, mlha, vousatí domorodci s kostkovaných košilích.....chyběl mi jen rudý samet a trpaslík.
http://www.youtube.com/watch?v=PQSMzUAL2M0&feature=related
Vybaveni nezdolnou vírou, že bude líp jsme se vypravili k atrakci č. 1 majáku na JZ pobřeží. Skoro bych řekl, že díky té mlze to byl větší zážitek. Pak následoval deštivý trailík na monumentální Flying mountain, tyčící se 87 n.m. a s uspokojením konstatuji, že vrcholu bylo dosaženo.
Následovalo samotné Twin Peaks, neboli Bar Harbor v jehož přístavišti jsme poprvé viděli zaoceánskou loď, a pohled to byl vskutku monumentální, jakkoli mě tyto plovoucí města nikdy nebraly....
Indiánské muzeum, stejně jako prohlídka města byly jen završením správně ponurého a zajímavého dne.
V neděli nás čekalo hlavní lákadlo, samotný národní park. Rozdíl mezi státním a národním parkem je především v jeho významu. Národní park je něco, co stojí za mimořádnou pozornost a ochranu a těší se tedy patřičnému zájmu. Acadia je USA č. 3 , po Yellowstone a Yosemite.
Tedy, parkem se vine scénická cesta, kterou lze buď vlastním autem, nebo busem. My z důvodu harantů zvolili vlastní auto. Hlavními lákadly jsou Sand Beach, Thunder Hole, Otter cliff a Mt. Cadillac.
Sand Beach:
Pod tímto prozaickým názvem se ukrývá nádherná plážička obehnaná skalami. Opět jsme měli kliku a mlha, která se postupně rozplývala nad pláží a útesy vytvářela krásné scenéri.
Thunder hole:
Hromová díra, trochu zklamání = jednak mraky lidí a jednak jsme tu byli mimo příliv, takže nic moc.
Otter cliff:
Nejvyšší útes na sever od Rio de Janeira, takže respekt.
Mt. Cadillac:
Největší kopec v kraji, 1532 stop a doposud nejúžasnější výhledy.
Závěrem, zážitek jak z National Goegrafic.
Zdar
David
Cesta k majáku
Mt. Flying trail
Twin peaks
Tíživá atmosféra na nás doslova padala, tudy mohla jít Laura Palmer, není odraz jejího ducha vidět ve výkladní skříni vpravo?
Sand Beach boys
Silnice nad Otter Cliffem
Mt. Cadillac view
Šimon zvolil manýru užívanou na obrazech z 18 stol. kdy malíři ještě neuměli pracovat s perspektivou. Kryštof vyvažuje dobrou náladu kolektivu.
Nádhera
OdpovědětVymazatJirka
takze Zuzka chtela rozmaznout 500 kg vaziciho losa velikosti kone :-)
OdpovědětVymazatJasne, mame poradny auto,4lt :) D.
OdpovědětVymazat