Abychom mohli uzavřít kolečko mezinárodních večeří, kterých jsme se účastnili, byla tentokrát řada na nás. Pro prezentaci českého kulinářství jsme vybrali klasiku největší - husu, knedlík a zelí. Sehnat husu není vůbec jednoduché a pominul-li možnost přejet ji autem na kruhovém objezdu (kde se často pasou divoké husy, na střídačku s policajtama, jak vypozoroval Kryštof), zbyla jenom možnost si ji za nekřesťanské peníze objednat v místním lahůdkářství. Protože se nakonec věhlas české kuchyně a našeho umu rozkřikl a auditorium se rozrostlo ješte o dva lidi, pojistil jsem množství jídla ješte vepřovou pečení na jablkách.
Upéct husu trvá dlouho pokud je mladá a tučná (E.M. Remarque, Na západní frontě klid), ale ve finále to není žádná velká věda. Výzvou byly knedlíky. Pro slavnostní příležitost se hodí jedině Pajfalský knedlík, vařený ovšem v ubrousku. Díky internetu jsem našel toto http://www.labuznik.com/forum_posts2.php?ID=4670
A výsledek je ohromující. Vřele doporučuji. Bez jakékoli skromnosti můžu říct, že to bylo vynikající a přítomné osazenstvo si odneslo hluboký zážitek v podobě žlučníkového záchvatu, ze kterého nás dostalo jenom pivo a kávový likér.
Celý podvečer a večer dost sněžilo, díky čemuž jsme si pak mohli jít ven hrát s dětmi do sněhu. Cesta autem zpáty domů byla dobrodružství. Sníh v tuto roční dobu není obvyklý a snad to byl i rekord.
Zdar
D.
Prezentace je důležitá
Chudák Tavish celý večer trpěl....
Španělský sněhulák
udělali jste nám čest. J.
OdpovědětVymazat